Černá Hora - Ulcinj

Ulcinjská riviéra je nejjižnějším pásem černohorského pobřeží. Má příznivé půdní a klimatické podmínky a 20 km pláží s jedinečným složením písku. Ve staré zástavbě byly objeveny zbytky římského stavitelství, byzantských prací, františkánského kostela, památky z dob kralování dam z Anjou, věž a hrobku pána království Zety, benátská opevnění a bohatá orientální architektura, vzniklá v průběhu čtyř staletí, kdy byly pány Ulcinje Turkové.

Podél Ulcinjského pobřeží jsou mnohé přírodní pozoruhodnosti. Písčitý ostrov Ada vznikl v místě, kde se řeka Bojana vylévá do moře. Velká pláž, nejdelší a nejkrásnější na černohorském pobřeží, je ozdobou kraje. Dále se směrem k severozápadu řadí jedna za druhou pláže Valdanos, Mala plaža, Ženska plaža, Vučja jama (Vlčí nora) a jiné. Vedle řeky Bojany, největší z řek černohorského pobřeží, se v kraji okolo Ulcinje vyskytují prameny, zdroje minerálních vod a jiné hydrografické zajímavosti, které mu propůjčují krásný vzhled, léčebný účinek a zásobování vodou všech obyvatel. Podnebí ulcinjského kraje má všechny přednosti středozemního klimatu a navíc má ve srovnání s ostatními kraji černohorského pobřeží menší průměr vodních srážek a více hodin se slunečním zářením. Plavecká sezóna trvá sedm měsíců (od dubna do října). Ulcinjské pobřeží se pyšní velkými osazenými plochami olivových hájů a dalších středozemních rostlin. Místo je také známo jako loviště bohaté na ryby, zejména v zákrutech Bojany a jezerech (Šasko a Zoganjsko) a na moři. Ulcinj je město s bouřlivou minulostí a bohatou tradicí, které příroda obdarovala témě dvaceti kilometry písčitých pláží. Nejznámější je bezesporu Velika plaža (Veliká pláž), dlouhá přibližně 12 kilometrů a široká 60 metrů, čímž si vysloužila název Velká - Ulcinjská Copacabana. Pláž je pokrytá velmi jemným pískem. Kvalita písku je mimořádná a připisují se jí léčebné účinky pro velký obsah minerálů se doporučuje revmatikům a dalším osobám s kloubovým onemocněním.

Velká pláž se vyznačuje velmi dlouhým mělkým pásem mořské vody. V jejím zázemí bezprostředně za dunami, najdete v subtropické, středozemní okrasné zahradě hotelový komplex s tenisovými kurty, fotbalovými hřišti a terény pro hraní košíkové, odbíjené nebo házené. Na pláži je půjčovna různých sportovních potřeb. Může se zde surfovat, lyžovat na vodě a jiné. Dvě příjemná místa ke koupání, která jsou součástí Veliké pláže - „Tropikana“ a „Majami“ jsou držiteli Modré vlaječky, ale i řada dalších splňuje veškeré podmínky pro získání tohoto prestižního ocenění. V překrásném přírodním prostředí je koupání a odpočinek na těchto plážích neopakovatelným zážitkem. Na pozadí největší černohorské pláže roste vegetace, která je jedinečná na celém území jižního Jadranu. Ada Bojana je ostrov, který patří k nejvyhledávanějším přírodním krásám Černé Hory. Ostrov je oddělen od Veliké pláže řekou Bojanou. Když v roce 1852 nedaleko otevřeného moře ztroskotala plachetní loď Marito, jež byla majetkem Antuna Alegretije z Trogiru, málokdo tušil, že tímto dnem začíná vznikat ostrůvek Ada. A když po 30 let v roce 1882 řeka Bojana dokončila své mistrovské dílo a obdarovala tento ostrůvek konturami, kterými se pyšní dodnes, málokdo by tenkrát uvěřil, že se toto místo stane centrem nudistů nejen v končinách editeránu. Ada Bojana je nejkrásnější v podvečer, kdy při západu slunce dochází k neuvěřitelné souhře moře, písku a nebe. Pláž Ady je dlouhá přibližně 3 kilometry, jedinečnou ji činí možnost koupání jak ve slané, tak ve sladké vodě. Zvláštní kouzlo dodávají ostrůvku typické rybářské domky i exkluzivní rybí restaurace na pravém břehu řeky Bojany. Ostrov Ada Bojana se pyšní subtropickou a středozemní vegetací, mezi kterou se vyskytují botanické a živočišné druhy jediné svého druhu v Evropě. Na Adě Bojaně působí také jezdecká škola.

Kromě Veliké pláže a ostrova Ady má Ulcinj i pozoruhodné Staré město (Stari grad). Svou polohou na útesech připomíná toto kouzelné místo již více než dva tisíce let loď vzdorující vlnám průzračného Jadranu. Nikdy nebylo dobyto z moře, přestože jej omývá ze tří stran. Tuto starodávnou pevnost navštívili mnozí dobyvatelé, kteří zde zanechali stopy své civilizace. Město, jehož hradby jsou „utkané“ z ilyrsko-kyklopského kamene, bylo každým pobytem dobyvatele duchovně i kulturně bohatší, neztrácejíc nic ze své autentičnosti.